Naopak že bude práce v dvousměnném provozu s nočními dvanácti hodinovými službami náročná mi bylo jasné. Zvlášť když si člověk předtím udělá měsíc volno a předtím díky celosvětové pandemii pořádně nepracuje téměř půl roku. Ale model dvou denních, dvou nočních směn a pak čtyři dny volna se dá naštěstí zvládnout a stojí to za to. Přes pracovní dny mám zatím kapacitu spíš jen pro práci a spánek, ale ve volnu se dá kvalitně odpočinout a zábavu dohnat. Navíc žádný pracovní telefonát. Žádný pracovní email. Jediné co mám je teď ID karta a ta mi říká kam v továrně můžu a kam ne. Používám ji taky na jídlo a nákup ve firemním LEGO shopu.
Já se nyní zaškoluji na obsluhu automatických linek, které plní celofánové sáčky kostkami. To jsou ty pytlíky, které vytahujete z krabic. Několikrát za směnu se nám změní zakázka (nebo třeba ani jednou a celý den jedeme jeden typ sáčku) a my musíme linku zbavit starého materiálu, nastavit ji na nový materiál, vyměnit celofánovou fólii a po seřízení linky zajišťovat co nejrychlejší a nejplynulejší provoz po zbytek zakázky včetně doplňování materiálu a pravidelných kontrol kvality. Je tady na Kladně budova, kde se připravují a vyrábí úplně nové LEGO sety a kostky, ty podléhají přísným bezpečnostním podmínkám, ale já vyrábím sety, které jsou již normálně v prodeji.
A co mi takovou práci na lince vlastně zpříjemňuje? Třeba tenhle krásný park, který máme hned za dveřmi a můžeme ho používat i mimo pracovní dobu i s rodinou. Celý objekt LEGO továrny je také plný sestavených zvířat a lidí z kostek a to i uvnitř na halách. V kancelářích jsou pak sestavené stavebnice na policích.
No a když máme noční směnu, můžeme při pauze stihnout třeba východ slunce na terase. Takže zatím parádní.