Rozhodl jsem se napsat v krátkém časovém rozmezí, aby ta I. část nebyl jen takový výkřik do tmy. Za tak krátký čas (od čtvrtka) se toho nestihlo tolik udát, ale můžu vám s potěšením sdělit, že práce už začala.
V sobotu, tedy včera, jsem pouštěl ještě přes E-cinema živý přenos metropolitní opery z NY, Fausta. Nešlo o Goetheova Fausta, ale o Goundonova Fausta a Markétku z roku 1893. Opera byla skvělá, téměř bez výhrad. No ale také poslední puštěná ze starého digitálního promítacího systému. Po opeře jsem vše vypnul s myšlenkami, že je to nejspíš naposledy, co tyto nevyhovující komponenty vidím v provozu. Při tom jsem si dovolil udělat pár fotek (aby bylo na co vzpomínat) a tak vám přináším pohled do současné promítací kabiny. Nevím, zda z fotek budete něco mít, protože pokud jste u nás v Chotěboři nikdy nebyli a neznáte promítačské prostředí, tak vám to přijde jako hromada šedivých krabic:
 |
| Digitální systém E-cinema |
 |
| Celkový pohled na promítací kabinu |
Tak a teď tedy něco o spuštěné digitalizaci. Dnes od časného rána najela firma a začali pracovat. Kdy přesně přijeli nevím, byl jsem v kostele, ale po kostele jsem se na ně přišel podívat a zkontrolovat je. Chlapíci v kinosále shodili staré reprobedny a měli již vybaleny nové, které usazovali na zeď. Trochu jsme pokecali (o tom jak a kde mají být správně usazeny, jak se zvuk měří, jaké se dnes staví kinosály kvůli nejlepšímu zvuku a jak budou potom jednotlivé reproduktory nastavovat co se týče hlasitosti a směru vysílání zvuku. Odborné lékařské pindy. Nechtěl jsem je zdržovat dlouho od práce a tak jsem kino zase opustil. Pánové přijedou zase zítra a budou pokračovat. Jsem nadšen!
Žádné komentáře:
Okomentovat