Přináším vám další neobvyklý zážitek z kina. Možná vám přijde, že si stále na něco stěžuji, ale co je zajímavé na perfektní a povedené projekci, že? Nejprve trochu teorie k formátům filmů.
již v roce 1889 stanovil u svého vynálezu kinematograf rozměry pro filmové okénko a tyto rozměry používají dodnes. U nás se dnes dá při promítání setkat se čtyřmi formáty obrazu:
1:1,37 - klasický formát obrazu, stanovený Edisonem (s tímto formátem jsem se setkal za svoje promítání pouze dvakrát).
1:1,66 - formát se zmenšeným obrazovým polem. Větší šířky promítaného obrazu se zde dosahuje na úkor kvality. Obrazové pole má menší plochu nežli u klasického formátu.
1:1,85 - ještě více ořezané obrazové pole (dnes druhý nejvíce využívaný formát).
1:2,35 - širokoúhlý formát, tzv. cinemascope, využívá horizontální optickou komprimaci obrazu pomocí anamorfotické předsádky. Obraz je v políčku zúžený a anamorfotická předsádka jej rozšíří na nezkreslený širokoúhlý formát (v současnosti nejobvyklejší formát obrazu).
Pokud by vás zajímalo jak taková okénka vypadají a jak probíhá zpětné zobrazení obrazu z pásu na plátno, vřele doporučuji článek, ze kterého jsem čerpal - Filmový pás
A teď co se mi stalo. Přišel mi film a v přiložené dokumentaci byly u formátu 1:2,35 červené otazníčky a v poznámce z jednoho kina napsáno, proč distributor napsal tento formát, když se při projekci po pár minutách z tohoto formátu stane najednou formát 1:1,85. Další komentáře již na toto nereagovaly. Dokonce film prošel namátkovou kontrolou a žádná zmínka, nic. Tak jsem na to chvíli koukal a pak se dal do přípravy s tím, že se možná v tom kině zbláznili a nastavili si špatně předsádku před objektiv (ta určuje ořez obrazu a jeho následné narovnání do promítaného formátu). Každý díl jsem kontroloval, jestli se horní a dolní okraj okénka mění, ale nic. Formát byl stále 1:2,35. Řekl jsem si, fajn, to bude v pořádku. Pokud tam něco bylo, už to nejspíš srovnali ve skladu (vyměnili například vadný díl série). Ale to byla osudová chyba! A moje!
Při kontrole výšky obrazového okénka mě vůbec nenapadlo podívat se na jeho šířku. Totiž, tu nikdy nesleduji. Ta zůstává vždy konstantně 35mm, proto se tak jmenuje. No a světe div se, ten obraz byl zúžen právě na rozměru 35mm do formátu 1:1,85. Takže výška byla na formát 1:2,35 a šířka nelogicky zúžena. No a hlavně, co mě možná spletlo, stalo se to v půlce dílů. Ne, že by byl špatně celý díl, ale v půlce prvního to najednou takto skočilo. Já jsem film sledoval, takže když jsem to uviděl, šel jsem se domluvit s vedoucí a po domluvě za promítání zúžil plátno na formát 1:1,85. Diváci asi museli koukat. Takhle běžel film dál. No ale co už jsem vůbec nečekal, v předposledním díle filmu to najednou skočilo zpět na rozměr 1:2,35. To nikdo nepsal! Že by si toho v kinech nevšimli? No já si toho všiml a tak jsem chvíli čekal, jestli to zase přeskočí a když nepřeskočilo, roztáhl jsem plátno zpět na původní formát 1:2,35. Přijde vám to zmatené ze samých změn formátu a roztahování a stahování? Je to realita, takhle zmatený jsem byl i já. Inu, stalo se mi to poprvé a snad naposledy. Takovouto pakárnu by si distributor filmu měl rozmyslet udělat podruhé.
poznámka: Tohle se nestalo mě, ale slyšel jsem, že kolegovi se film začal na plátno promítat v takovém malém obdélníčku, který se postupně zvětšoval a zvětšoval, až z něj byl na plátně obraz správně vysoký a široký. A v přiložené dokumentaci bylo napsáno, že se jedná o opatření z důvodu úspor na výrobě kopií...
Někdo by třeba řekl, že na Barrandově šetří. Blbost! Já říkám, jsou to plantážníci!
Žádné komentáře:
Okomentovat