SCS Software's blog: Merry Christmas and Happy New Year 2017

SCS Software's blog: Merry Christmas and Happy New Year 2017: Hello Truckers ! For us in our little corner of central Europe, and also for many of you across the globe, this part of the year is very ...

Přestavěl jsem LEGO set 60059 - Logging Truck

Tahle stavebnice se mi líbila od prvního okamžiku, kdy jsem ji na internetu uviděl. Pak jsem si ji prohlížel ještě v katalogu a studoval jsem i krabici v obchodě. Byl jsem nadšený. Nakonec jsem si náklaďák koupil a moc jsem se těšil, až si ho postavím. Ale musím říct, že když jsem ho dostavěl, otáčel v ruce a jezdil s ním po stole - moje nadšení nějak vyprchalo. Ten náklaďák mi přišel zbytečně dlouhý a ani zakončení střechy kabiny v zadní části se mi nelíbilo. No ale pustil jsem to z hlavy a auto nechal postavené na stole.
    Za nějaký čas jsem měl trochu času a tak mě to nedalo a řekl jsem si, jestli by se s tou stavebnicí nedalo něco udělat. Bylo mi jasné, že nemůžu prostě auto rozebrat a postavit jinak. Aby přestavba měla smysl, musel jsem zachovat co nejvíce původních kostek a pokud bych některé vyměňoval, tak jsem musel vyndat sudý počet stejných a ty novými kostkami, zase v páru, nahradit. Prostě zachovat to, aby byl set nejen pěkný, ale také plný užitečných kostek - tak jak to LEGO dělá.

Obrázek 1

    Na obrázku číslo 1 vidíte originální verzi náklaďáku (taky vám přijde nepřirozeně a zbytečně dlouhý?). Před ním jsou položené kostky, které jsem pro přestavbu použil. Podařilo se mi také zachovat stejný počet dílků, ikdyž jsem si původně myslel, že mi třeba jeden dva zbudou. Na střeše kabiny jsem přidal místo zelené placky 6x1 tři zelené sražení 1x2. Kabina je jinak moc pěkná. Hlavní úprava byla provedena pod ní a zkrácení v zadní části vozidla.

Obrázek 2

    Obrázek číslo 2 ukazuje nákladní auto již přestavené. Před ním leží tentokrát díly, které z originálního setu zbyly. V co jsem ani nedoufal, ale šlo udělat poměrně snadno, bylo zvýšení světlosti vozidla pod jeřábem. Zadní kola jsou pak posunuta dokonce o dva "nody" směrem dopředu. Auto má tím pádem lepší rejd a vypadá, snad, i lépe.
   Na dalších dvou fotkách je vidět, jak jsem podvozek upravil. Oproti originálnímu "plnému" rámu jsem udělal mezi nejspodnější vrstvou a vrstvou nad ní mezeru. Myslím si, že nákladní auta tak vypadají lépe. Pod kabinou jsem použil šedé placky 1x2 s drážkou na boku, konstrukce pod kabinou díky tomu vypadá mohutněji. Změna podvozku je pak samozřejmě nejvíce vidět vzadu, kde je vyvýšený jeřáb.
    V závěru práce mě čekalo upravený kamion rozebrat a zkusit od prvního dílku zase postavit - abych zjistil, jestli jde auto postavit stejně snadno a přehledně jako s plánkem k originálu. A ano, jde, nenastal žádný konstrukční problém. Mě se nákladní auto na klády teď líbí víc a doufám, že by mi stejně snadno šlo vymyslet a postavit úplně nové auto, protože po bitvě je každý generálem, že?
    Překvapilo mě, jak byla přestavba jednoduchá. Dokonce si říkám, proč to auto postavili tak, jak ho postavili, když ho mohli postavit třeba tak, jak jsem ho upravil já? :-).

Fotky ve velkém rozlišení jsou zde:
https://picasaweb.google.com
http://brickset.com/

LEGO továrna na Kladně

Je to již nějaký čas, co jsem brigádně třídil jednu LEGO kolekci a tam jsem viděl zajímavý způsob skladování kostek. Placky stejné velikosti a barev byly spojeny na sebe a tím zabíraly v krabicích mnohem méně místa. Zprvu jsem si říkal, že je to sice praktické, ale taky pěkně zvláštní a že se mi to asi nelíbí. Ale jak čas plynul a mě se sbírka kostek zvětšovala, přesvědčil jsem sám sebe, že mi to vážně pomůže. Placky jsem roztřídil a spojil a v krabici tak vnikla barevná sbírka sloupečků všech velikostí. Už při spojování a třídění mě napadla myšlenka, že sloupečky vypadají jako výškové stavby a že by bylo zajímavé z těchto "modelů" sestavit velkoměsto.

    Než jsem se k tomu ale dostal, přišel mi další časopis českého LEGO clubu a v něm soutěž o vlastní model Kladenské LEGO továrny. A protože nebyla zadáná žádná kritéria, téměř ihned mě napadlo postavit moji představu výrobny LEGO kostek právě z těchto sloupečků.

    Začít stavět bylo velice jednoduché. Přiložil jsem k sobě dvě velké šedé podložky a začal k sobě vybírat barevně ladící sloupečky LEGO placek. Řekl jsem si, že se pokusím stavět tak abych žádný sloupeček nerozděloval a využíval tak různě vysoké sloupce jednobarevných sloupců (podle toho, kolik ve své sbírce mám kterých placek) To jsem zachoval až na jednu výjimku, kdy jsem "sklady hotových setů a výrobků" oštítoval stejně vysokými sloupci bílých 6x1 placek. Také jsem nechtěl dávat různě barevné sloupce na sebe, aby více vynikl kontrast LEGO barev.

Kombinaci barevných sloupků jsem nakonec pro lepší efekt třikrát vytvořil. Protože hladké placky nejdou stavět na sebe, vybral jsem všechny světle a tmavě šedé placky a postavil z nich silnice v objektu továrny. Nakonec jsem si uvolil, pro dokreslení příjemného prostředí, vybrat ze své sbírky všechny zelené válečky (včetně světel) a hnědé i zelené kulaté jedno-ťupky, abych vytvořil stromy a keře.

    Stavět mi netrvalo nijak dlouho (a navíc bylo i třeba stihnout termín pro odeslání fotky do soutěže). Brzy jsem byl se svým výsledkem spokojený a nafotil jsem si ho. Je to továrna na LEGO v Kladně dle mojí fantazie, kdy vlastní mantinely činily sloupce z placek. 

 

Chotěbořské kino: Rok po digitalizaci

Počátkem roku 2013 uplynul rok od zdigitalizování kina na světový standard DCI. To znamená, že kino bylo vybaveno digitální technologií splňující současné normy pro kvalitu projekce. Norma je přirozeně stejná pro Chotěboř, Jihlavský CineStar, ale i pro všechna pražská kina a jakékoliv jiné kino ve světě. Všechny sály, které chtějí zachovat provoz a nabízet svým divákům světovou filmovou tvorbu, se musely či budou muset, během pár příštích let adekvátní projekční technikou vybavit. Norma DCI obsahuje standardy pro promítací stroj, kinoserver (prostor pro ukládání digitálních filmů) a ozvučení sálu. (Tato standardizace vznikla z důvodu prudkého vývoje digitálních technologií a potřeby zachování kvality přenosu filmových děl tak, jak byly zfilmovány)

    Některé z vás může napadnout, proč se tedy kino jmenovalo Digitální už v roce 2006 a jestli digitálně hrálo. Kino bylo vybaveno určitou digitální technologií, která umožňovala projekci digitálních přenosů (opery, balety, divadelní představení), umožňovala projekci lokálních filmových distributorů či alternativní projekci z DVD. Pro budoucí běžný provoz a nabídku všech filmových distributorů to ovšem nestačilo.

Modernizace promítací kabiny

    Z toho důvodu vloni digitalizace proběhla a chotěbořská Družba tak může dnes nabízet divákům veškerou filmovou nabídku. Jak se tedy kino změnilo? Největší změnu diváci nevidí, ta se totiž odehrála v promítací kabině. Zde přibyl místo starého digitálního projektoru nový, se stabilní pozicí v prostředním okénku. Odehrály se tu také menší stavební úpravy kvůli zvětšení prostoru pro další novou techniku a také proto, že se kino rozhodlo stávající promítací systém filmových pásů zachovat. To, čeho si diváci všímat mohou, jsou nové, menší, ale mnohonásobně výkonnější kino-reproduktory v sále, umožňující přehrát prostorový zvuk složený z osmi kanálů rozmístěných kolem celého sálu, tzv. zvukový systém 7.1. V kinosále bylo taktéž vyměněno projekční plátno, které svým opotřebením i stářím již nezaručovalo udržení kvality projekce obrazu. Plátno se, oproti původnímu plátěnému, nemusí natírat a jeho životnost je omezená pouze šetrností uživatelů. Dnes jsou tedy kladeny vyšší nároky na bezpečnost pohybu na jevišti při nefilmovém programu kina.

    Jak se změnil filmový program kina? Zejména se na plátno vrátily dětské animované filmy, které půl roku před digitalizací již nešly na filmových kopiích zapůjčit (filmoví distributoři je uváděli jen digitálně). Zásadní změna programového zaměření však nepřišla. Obsah programu přinášející mainstreamovou nabídku úspěšných světových blockbusterů (kasovních trháků) i artových snímků si kino zachovalo. Neopomenutelnou změnou jsou termíny uvádění filmů. Čekat na film 3 týdny od uvedení v multikinech větších měst je minulostí. Ba dokonce, dnes lze jít v Chotěboři na film v premiérovém týdnu, či přímo v čase světové premiéry, jak jsme si mohli před Vánoci poprvé vyzkoušet při uvedení očekávaného snímku režiséra adaptací knih J. R. R. Tolkiena o Středozemi, Hobit: Neočekávaná cesta. Podobně byl uveden (den po české premiéře) i hojně navštívený závěrečný díl Twilight ságy. Zdigitalizované kino dokonce umožnilo letošním fanouškům sci-fi shlédnout na letním Festivalu fantazie snímek Iron Sky v předpremiérovém čase.

    Zda se tento přístup v Chotěboři vyplatí ukáže až čas. Diváci si nejprve musí na "nabídku čerstvějšího zboží" zvyknout. A pokud budou ochotni za film v premiérovém týdnu zaplatit odpovídající vstupné, je to směr, kterým se kino bude ubírat. Vstupné se během loňského roku zvýšilo jednak díky tomu, že distributoři digitální filmy nabízí dražší a jednak kvůli termínu uvedení. Od toho se totiž cena vstupného odvíjí. Průměrná cena 90 Kč je na město Chotěboř zcela adekvátní cena (v porovnání s cenami vstupenek v okolních městech). 

Digitální systém D-cinema

    A jak (či zda) se digitalizace projevila na návštěvnosti či tržbách za minulý rok? Dle statistik nelze říct, že by se po předloňském propadu diváci opět všichni do kina navrátili. Další pokles v návštěvnosti však nenastal a diváci, kteří si u nás lepšího obrazu a zvuku všimli, se rádi vracejí. Před filmy nyní hrajeme také filmové ukázky na další představení a pro zájemce byla vytvořena neoficiální stránka na facebooku s informacemi o programu a chystaných filmech. Tím, že byla v letošním roce kompletně zrenovována střecha kina, do kterého nám teklo, může nyní přijít řada i na plánování výměny sedaček.
    Dnešní kina již nefungují jako formy sdělovacích prostředků či hromadných informačních portálů, ale jako poskytovatelé alternativ pro odpočinek, kulturní vyžití či vzdělání. To znamená, že se musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat nejen technologickým novinkám moderní doby. Musí zůstat divákům blízko, ale přesto pro ně být nadále zajímavá a neokoukaná. O to se snažíme i my v Chotěboři. A proto, pokud jste nové kino ještě nevyzkoušeli, neváhejte a vyberte si v programu film, který byste chtěli vidět v kině a přijďte!

www.cekus.cz

www.facebook.com/KinoChotebor

Jeden prsten vládne všem.. ale co když jich mám šest?

Je tomu opravdu tak. K šesti prstenům moci mám navíc celé společenstvo a tři Eomery. Nakoupil jsem totiž kompletní sérii LEGO Pán prstenů a něco i vícekrát. No a když jsem to všechno postavil, napadlo mě, že bych na tyto sety napsal recenzi. Nejsem žádný LEGO recenzent či odborník, spíš jen fanoušek jak Pána prstenů tak i stavebnice LEGO.

    Když jsem si před prázdninami dopisoval s marketingovým oddělením firmy LEGO pro ČR, bylo mi řečeno, že sety "LEGO the Lord of the Rings" přijdou (přestože v USA již byly k sehnání) až v srpnu. Já měl to štěstí a sety naživo viděl již v červenci v dánské LEGO centrále v Billundu, kde na nás koukaly zpoza oken vývojářských kanceláří. Na krabice jsem si sáhl jen o pár dní později, v norských obchodech s hračkami. Po návratu domů jsem ale skutečně našel Středozem na pultech našich obchodů. Nemohl jsem se dočkat, až si je také objednám. Učinil jsem tak a do dvou pracovních dnů mi domů přišla obří krabice s pokladem uvnitř. Ke stavění jsem se nedostal hned, musel jsem si počkat až na září, kdy jsem na to teprve našel čas.

    Nejprve jsem se vrhl na Doly v Morii™. Stavebnice s 776 kostkami a devíti minifigurami. Na straně zla (horských skřetů) jsou zde dva zelinkaví ušatí skřeti s dvojími obličeji (minimální změna jejich mimiky jistě značí o jejich nízkých výrazových schopnostech - možná trochu zbytečné, ale určitě vtipné) a jeden jeskynní obr (ten je opravdu věrně napodoben a jde z něj strach, jak pronesla moje 26ti-letá sestra). Není moc pohyblivý a pokud se držíte plánku, zjistíte, že s palicí v pravé ruce není až tak úplně vyvážený. Ruce má však dvě, že. Na druhé straně jsou tu členové společenstva: opravdu skvěle provedený Boromir s velkým štítem a pláštěm, kterého si hned zamilujete, dále Gimli s perfektní helmou a vousy (má krátké nohy, aby byl menší, což však do značné míry omezuje vytvářet s ním vtipné situace, které známe z filmů; jeho sekery jsou zase v poměru s ním přímo entí!), Legolas a Pipin (Pip je vynikající, Legolas má ovšem stejná ušiska jako skřeti a podle mého názoru nejsou příliš povedená - nevypadají dobře a navíc vlasy s ušima příliš nedrží na hlavě). - Tady si dovolím malé odbočení. Je, podle mě, totiž zajímavé postavit vedle sebe postavu Legolase z Pána prstenů a Willa Turnera z Pirátů z Karibiku, kdy obě postavy hrál tentýž herec Orlando Bloom a stejně tak byl modelem pro obě minifigury z Lega. No čekal jsem, že si budou víc podobní. Když jim vyměníte vlasy, vypadají jako někdo úplně jiný. Will Turner s vlasy Legolase dokonce vypadá jako seriálový Zaklínač! Jediné, co by se dalo považovat za zamýšlenou podobnost je náznak lícních kostí a mírná podoba obočí. - 

Doly v Morii˜™ 9473

Ale vraťme se zpět do Morie. Balinova hrobka je pěkně vymodelovaná a vystřeluje z ní jeho kostra. Máme zde studnu s kyblíkem a rachtajícím řetězem jako lákadlo pro Pipina a dlouhou zeď se sloupy. Opomenout nemůžu ani bytelné dvou-veřejové dveře, jež jdou krásně nastavit jako právě vyražené. Po zemi se všude válí trpasličí i skřetí zbraně všech velikostí a druhů a navíc je zde tajná skrýš s truhlou plnou drahokamů. Set má z celé série nejvíce samolepek, které skvěle dokreslují prostředí. Stejně tak má poměrně velké množství funkčních celků: odpadávající kus zdiva u dveří, padající sloupy či vystřelovací hrobka. Stavění bylo zábavou a přestože je stavebnice veliká, postavit jde rychle.

Shelob™ útočí 9470

    Jako druhý set jsem postavil Shelob™ útočí. Český název v LEGO katalogu mě tedy opravdu udivil. Jako kdybychom neměli krásný knížní překlad jména pavouka "Odula". Tento set je výrazně menší, vlastně druhý nejmenší. To ale vůbec ničemu nevadí. Čeká tam na majitele nestvůrný pavouk, Frodo, Samvěd Křepelka a Glum! Z 277 kostek postavíte scénu, kdy už pavouk dostává od Sama na frak. Pavouk je povedený. Možná i proto, že v Legu nedávno podobného pavouka v prodeji měli a tak stačilo vyměnit pár kostiček, doladit ho, vsadit mechanismus snovacích bradavek, ze kterých se vytahuje provázek, za který buď můžete pavouka pověsit na zeď a libovolně ho vytahovat či jím svázat například lego panáčka. Oproti původnímu pavouku má navíc na spodku tělíčka kolečka aby se snáze po stěně pohyboval. Je také větší než pavouk z roku 2008 a série "Creator". Glum v setu vykukuje z tunelu a pojídá rybišku. Frodo je tu se svým prstenem a věrně vyvedeným mečem Žihadlem. Sam mu opatruje lahvičku s Eärendilovým světlem. Pro tu použili klasický čirý LEGO drahokam - skvělá volba. Glum může být také vystřelen tajným katapultem aby hobity v nestřežené chvíli překvapil.

Dravá zvěř 4994

Gandalf™ přichází 9469

    Třetím setem, tím nejmenším, je krabička s názvem Gandalf™ přichází. Má 83 kostek a dvě minifigury. Gandalfa a Froda v jiném oblečení. Ze zvířat je tu nový typ koně (s ohebnýma zadníma nohama, kdy se kůň může efektně vzepjat a plastičtěji vymodelovanou hlavou) a kobra, představující zápalnou rachejtli draka. Zajímavostí je, že Gandalf je v sérii jen tady ten jeden a není ozbrojen žádným mečem, pouze svojí kouzelnou holí. Byl pro něj speciálně vytvořen vous, ale jinak se jedná o naprosto klasickou postavu kouzelníka s tradičním kloboukem a pláštěm. Jako jedna z mála postav má obličej pouze z jedné strany. Je zde nové využití některých klasických kostek a kola od vozu jsou větší než obvykle, stejně jako u vozů z Pirátů z Karibiku. Tento set se stane nejspíš tím nejprodávanějším. Jednak jsou ceny setů Pána Prstenů dražší o práva na značku a lidé budou tudíž volit ty levnější krabice a navíc jsou zde dvě nejznámější postavy Středozemě. Protože však jde o dvě kladné postavy, nelze si s tímto samostatným setem příliš vyhrát (nemáte-li doma i jiné LEGO).

Útok na Weathertop™ 9472

    Další set patřící do série, Útok na Weathertop™. Opět je škoda, že nebyl název přeložen celý, tedy Útok na Větrov. Když o tom budeme ale přemýšlet, tak naše české překlady názvů míst a jmen v knihách tvoří překladatelské firmy či překladatelé čistě dle svojí fantazie. Proto nejspíš, když LEGO zakoupí práva například na Pána Prstenů, musí použít jenom ty názvy, jež jsou originální. Tento set, skládající se z 430 kostek a pěti minifigur vypadá na obrázku poměrně male a nevýrazně. Opak je pravdou. Tato rozevírací stavba, vymodelovaná ze všech stran i zevnitř, obsahující dva koně a zbraně navíc je opravdovým skvostem. Prstenové přízraky jsou dva, s tmavými meči a roztrhanými plášti. Hobiti jsou také dva, Frodo s prstenem a žihadlem a Smíšek. Dohromady již s těmito sety máte všechny čtyři hobity ze společenstva prstenu. Všichni LEGO hobiti mají zelené elfí pláště a pod nimi pěkně vykreslené hobití oblečení. Každý má svoji charakteristickou barvu a tak, postavíte-li je vedle sebe, vytváří veselou partičku. Co vás ale taky možná při jejich pozorování napadne, je, že před vámi stojí The Kinks. Pátou figurou je Aragorn, syn Arathornův (vypadající spíš jako LEGO Prince of Persia). Při stavění si budete dost dlouhou dobu myslet, že podle toho plánu určitě nevznikne to co je na krabici, ale to je, podle mého, na lego pláncích právě to skvělé. Použití malých figurek z LEGO deskových her jako sochy je naprosto dokonalé a celý Větrov je prošpikován funkčními oblastmi a různými zákoutími: Když věž otevřete, vyběhne z ní šedivá myš, co tam nejspíš leštila a brousila zapomenuté zbraně a rozsvěcovala pochodně. Jediné, co mě na stavbě zarazilo, bylo takové černé kulaté cosi uvnitř věže. Ani s bratrem jsme nevykoumali, co to je. Ale třeba mě někdy někdo poučí. K věži patří malá skalka s keřem. Za ni se může schovat jak prstenový přízrak, tak Aragorn nebo ztracené upečené kuře. Tento set je opravdu hodně dobře hratelný a množstvím minifigur i dalšího příslušenství ho řadím jako jednu z nejlepších staveb z této série.

The Orc Forge 9476

    Pátá stavebnice setu, složená z 366 kostek a obsahující čtyři minifigury skřetů se u nás ještě nedostala do katalogů. Překládejme ji tedy třeba Skřetí kovárna (v originále The Orc Forge). Jedná se o budovu potřebnou pro výrobu skřetích zbraní i skřetů samotných. Dva skřety - pracovníky lze přidat ke skřetům v Morii a dát tak té špatné straně větší šanci (mají akorát jiný odstín barvy těla - více do hněda a obličej pouze z jedné strany hlavy). Druhé dva skřety lze naopak dodat pro boj o Helmův žleb (viz. níže). Jejich zbraně a zbroj mají navíc i Sarumanovu značku, bílou ruku a tak je lze využít jako velitele vojska. Stavebnice je na svůj počet kostek poměrně drahá. Má totiž (poslední LEGO novinku) "svíticí kostku", která zde skrze důmyslně rozestavěné průhledné kostky rozsvěcuje oheň pod velkým kotlem. Kovárna je vystavěna v několika různě vysokých podlažích a její součástí je výtah založený na bázi větrného mlýna, jež vytahuje nahoru nádobu s materiály. V základech kovárny je pak líheň skřetů. Celá stavba je dřevěná, pokrytá nejspíš mechem (světle zelené jedničkové polostřechy). Konstrukce pro větrné kolo je zezadu zpevněna dlouhými díly z LEGO Technic. Postavená vypadá stavba poměrně veliká a rozhodně se vyplatí zakoupit ji vícekrát. Je to typ stavby, kterou můžete snadno postavit zrcadlově obrácenou či mírně pozměněnou a přesto zachováte všechny její funkční celky a může vám tak vzniknout povedené skřetí sídliště, ze kterého může být pro boj povoláno velké množství posil.

Armáda Uruk-hai™ 9471

    Armáda Uruk-hai™, další stavba, jež se vyplatí zakoupit vícekrát. Jedná se sice o samostatně nepříliš použitelný celek, rozšiřuje ovšem dlouhou zeď Helmova žlebu. Z 257 kostek postavíte silnou zeď na níž se dá zezadu vylézt po schodech. Při stavění jsem si říkal, jestli není příliš nízká. Je. Podle mě by mohla být o řadu kostek vyšší. Ovšem po napojení na zbytek Žlebu už mi to tolik nepřišlo. Je postavená, jako všechny stavby Pána prstenů, z klasických kostek, žádné novoty. To je dobře. Zeď dále obsahuje malý katapult, vlajku v barvách Rohanu a dva obránce. Lukostřelce na zdi a Éomera na koni. Oba dva rohirové se od sebe liší pouze barvou helmy, kdy lukostřelec má helmu jen šedou (vypadá trochu divně v té jednolité barvě) a Éomer ji má pozlacenou. Na straně zla jsou zde hned čtyři skřetové a veliká pojízdná balista. Ta je funkční a vystřeluje střely s háky. Háky nejsou na provaze a ani jich není žádná zásoba, tak je to takové nedomyšlené. Jinak je ovšem celá balista důmyslně sestavená z kombinace kostek LEGO System i Technic a je tedy bytelná a pevná. Skřetové mají krásné halapartny, které se ve stavebnici používají již od prvních setů s rytíři a dále speciálně vytvořené zbraně a štíty dle filmové předlohy.

Bitva o Helmův žleb™ 9474

    Jako poslední, sedmý, set LEGO série "The Lord of the Rings", je stavebnice Bitva o Helmův Žleb™ (tady překlad povolili - podivné, že?). Monstrózní stavba složená z 1368 dílů, osmi minifigur a čtyř stavebních manuálů. Díly jsou rozděleny v devíti pytlích a stavba trvala několik hodin. Designéři v Dánsku si dali opravdu velikou práci a vymodelovali věrnou podobu filmové pevnosti včetně královské síně či tajného bočního vchodu. Hradby jsou vystavěny ve čtyřech úrovních a dvou polokruzích. Navíc se nad vším do výše tyčí Hláska, obranná věž, ve které je obrovská hlásná trouba a na kterou se leze po třech LEGO žebřících. Vezmeme-li stavbu popořadě, tak do pevnosti přijíždíme po zatočené cestě, která je odjímatelná a ještě lze libovolně, dle potřeby, stočit. Dále procházíme vysokou a silnou bránou, nad kterou jsou střelecké kryty. Za hradbami není žádná možnost dostat se nahoru na hradby, pouze do královské síně či věže Hlásky. Síň je ohromná. Vysoká, s trůnem a královským praporem, zbrojnicí i stolem pod kterým běhá myš a hledá zbytky. Z vchodu do Hlásky se můžeme vydat dál, podél vnitřní strany hradeb, kudy se dostaneme až ke kanálu (odtokovému kanálu vedoucímu skrze dlouhé hradby, ke kterým lze napojit již zmiňovaný rozšiřující set). Ta část hradební zdi, která je součástí tohoto setu, je vybuchovací. Stačí přinést skřetí nádobu se střelným prachem, pomocí louče ji zapálit a rázem máme ve zdi pěknou díru. Celá hlavní část pevnosti je vystavěna do půlkruhového tvaru, jak jsem již zmiňoval. Jedná se o poměrně nový způsob koncipování staveb přímo LEGO výrobcem. Jinak již samozřejmě stavby s vykrouženými stěnami známe dlouho. Stejně tak je celá stavba laděná do šedé skálové barvy (přesto zde není žádná skála použita, vše je vystavěno z kostek). Čtyři obránci Žlebu: Théoden, Gimli, Haldir a Aragorn jsou však málo na ubránění všech hradeb. Opravdu málo. Než totiž stihne trpaslík Gimli vyšplhat po žebříku nahoru na hlásku a zatroubit na poplach, může být po boji. Král Théoden sice může vyjet na svém koni ve vší slávě z hlavní brány.. ale bude sám. Aragorn bude mít co dělat aby mu pěšky stačil. A jediný elf coby posila od Elronda z Roklinky? To z toho přátelství příliš nezbylo. Naštěstí na skalní pevnost utočí stejný počet skřetů, kteří mají k dispozici jen jeden žebřík a jednu bombu. Pokud tedy zvládnete včas berserka se zápalnou loučí zneškodnit, nikdo vám žádnou díru do hradeb neudělá. Inu, přestože je tento set opravdu veliký a skvěle vymyšlený, přímo nutí k tomu, abyste si jej koupili alespoň s jedním rozšířením hradeb. Dokonce je na to doporučení v LEGO katalogu.
    Co říci závěrem? Legu se podařila skvělá série staveb, které potěší nemálo dětí i dospělých. Velká škoda je, že k setům nebyly vytvořeny žádné plakáty a nemluví se o dalším pokračování. Také jde o limitovanou edici a tudíž je potřeba krabice nakoupit teď, nebo nebudou. Ale naděje umírá poslední a neznám tajnůstkářštější firmu, než je právě LEGO. Sérii hodnotím hodně kladně.
    A jako úplně poslední třešničku na dortu si dovoluji poskytnout vám svoje vlastní fotografie nakoupených setů, kdy jsem se snažil vytvořit scénky co nejzajímavější a nejmohutnější.

www.picasaweb.google.com

www.thelordoftherings.lego.com

www.brickset.com

www.leggovani.cz

Jak jsme v Chotěboři promítali/ nepromítali živý přenos představení divadla Járy Cimrmana.

Je tomu již 45 let, co české duše občerstvuje střízlivý a chytrý humor z per pánů Smoljaka a Svěráka. Hercům divadla Járy Cimrmana je dohromady, dle jejich slov, 730 +/-200 let a při oslavě tohoto výročí se rozhodli, nejspíš při sledování nejmodernějších způsobů přenosů obrazových a zvukových dat digitálními médii, uspořádat pro svoje opravdu široké publikum plnohodnotný zážitek. Na 4. října tedy připadla projekce nejnovější hry České nebe. Do více než šedesáti kinosálů u nás i na Slovensku tedy putoval signál přes satelit a diváci tak mohli za příjemných dvě stě Korun českých zažít přímý přenos seminářů a hry v Žižkovském divadla Járy Cimrmana v Praze z pohodlí svého oblíbeného kina.

Plakát

    Technické vymoženosti moderních kinosálů umožňovaly zařídit vysílání obrazu v kvalitě HD se zvukem 5.1 (na který jsme zvyklí z přímých přenosů metropolitních oper, baletů a jiných mezinárodních představení), jež připravoval tým odborníků dlouhou dobu dopředu. Přestože však proběhlo mnoho testů a bylo napsáno mnoho velmi popisných emailů a postupů, neobešel se tento nadmíru očekávaný kulturní program bez nepříjemných komplikací.

    Kino v Chotěboři, naše kino, se také do projektu zapojilo a nedlouho po zahájení předprodeje přelepovalo plakáty cedulí "VYPRODÁNO". V kině běžely trailery s upoutávkou a i ti, kteří do kina nechodí a nečtou místní tiskoviny se o přímém přenosu dozvěděli v nečekaně krátkém čase. Kvůli synchronizaci kin proběhl nejeden test signálu a kinařům po celé republice se dříve nebo později podařilo naladit ten správný kanál.  Objevil se však technický nedostatek ze strany "vysílače", byla neschopnost vysílat prostorový šesti kanálový zvuk. Nerozumím tomuto odvětví technologie natolik, abych o tom mohl napsat pojednání, zkritizovat to anebo naopak osvětlit. Jenom si myslím, že když už zvuk 5.1 slíbili (a z jiných satelitních projekcí víme, že funguje), tak nebylo zrovna profesionální a hezké napsat dva dny před představením, že zvuk 5.1 nastavit vlastně nejde a představení poběží stereo. Po poledni 4. října proběhl ještě poslední, závěrečný test a vše se zdálo být připravené. Než přišel večer.

    Vyprodáno bývá v Chotěboři zřídkakdy, možná proto v nás plný sál vzbuzoval jisté obavy. Je totiž již osvědčenou tradicí, že se na očekávané akce něco neočekávaného přihodí. Pánové technici v Praze pronajali satelit až těsně před začátkem a tak jsme trnuli, jestli nám vyzkoušený a prozkoušený signál naskočí. Naskočil. Nástup do sálu byl ohlášen na 18:45 a signál satelitního přenosu začal zhruba pět minut před sedmou (pár minut před začátkem projekce). Signál byl pěkný, čistý a zvuk dobrý. Sotvaže se však začaly na plátno promítat archivní fotografie souboru, zvuk se začal kousat, obraz zasekávat a nakonec signál vypadl úplně. Sál plný lidí, tma, smích i rozhořčení diváků v sedadlech. A nás jímala panika. Samozřejmě jsme ihned začali telefonovat, zda v Praze vše funguje a co se to děje. V Praze nic. Tedy, v Praze vše v pořádku. Systém jsme restartovali, ale signál se ne a ne chytit. Po třech čtyřech opravdu dlouhých minutách naštěstí obraz naskočil a přestože se občas zasekl, jelo se dál. Mezitím jsme si všimli, že k nám venku přišel vichr z hor. Doslova. Déšť pršel v provazcích pod čtyřiceti stupňovým sklonem. Diváci uvnitř sálu o špatném počasí samozřejmě nic nevěděli, přišli ještě za sucha. A my v promítací kabině, ale i v ostatních prostorách kina se strachovali, jestli to zase nevypadne. No vypadlo! Zrovna při jednom semináři, chvíli před tím, než měl pan Svěrák ohlásit přípitek. Sponzor pořadu, Bohemia sekt, totiž do každého kina doručil sklenky a šampaňské, se kterým si diváci připíjeli na zdraví a na humor DJC. Opět telefonáty do Prahy - zkontrolovat všechny technické parametry a podmínky pro správný přenos, optat se na jejich stav a jiná kina. Opět nic. Tedy jakože vše v pořádku, Chotěboř je zase v něčem jiná! To už nám docházelo, že si s námi hraje počasí a my můžeme jen přihlížet (či sedět na střeše u přijímače s deštníkem). Obraz se nám ale podařilo těsně před přípitkem nahodit a viděli jsme všechny stávající členy DJC, jak si připíjejí a usmívají se. A začala přestávka. Jistě rozhořčení diváci se vyhrnuli ze sálu a ve foyer nalezli připravené sklínky. Perfektně načasované. Co čecháčka potěší víc, než odměna ve formě šampaňského zdarma. No, možná ho víc potěší sklínka v kapse saka či větrovky. Skleniček totiž záhadně dost zmizelo. Nicméně těm, kdo se nás na poruchu ptali formou: "Ty jsi stál na kabelu, ne?" nebo "Co to tam nahoře vyvádíte?", jsme ochotně podali naše vysvětlení, že satelitní přenos je rušen silným deštěm a větrem. V průběhu večera jsme se dozvěděli, že nakonec vůbec nejsme sami a že i jiná kina mají s počasím a signálem problémy. Během přestávky se již žádné přerušení nekonalo a i počasí se umoudřilo. Zbytek programu, tedy hra České nebe, proběhla v pořádku a bez přerušení. Naštěstí!

    Když vynechám tyto nečekané problémy, musím usoudit, že šlo o velice povedenou projekci přímého přenosu. Zvuk sejmutý v sále žižkovského divadla byl čistý a rovnoměrně vysílaný, takže hercům bylo rozumět snad i lépe než naživo a byli pěkně velcí a ostří (ale nebyli zase příliš obrovští - tak akorát). Světla pro kamery bylo taky tak akorát a všechny slibované vrásky a skvrny na pleti nám HD přenos ukázal.

    Program oslavy naplnil očekávání, semináře pobavily, rozesmály i vzdělaly. Stejně jako hra. Ke třem seminářům patřícím ke hře přibyly tři další vybrané samotnými diváky. Jednalo se o Železničního stomatologa, Cimrmanovu teorii poznání a Herecké desatero. Herci hráli (na svůj přibývající věk) skvěle, přišli mi snad jen trošku svázaní nervozitou z živého vysílání jejich představení. Ale mohlo jít jen o moje chybné zdání. My zaměstnanci jsme měli k dispozici přesný časový rozpis, který byl plněn takřka do puntíku. Například v 19:43 měl pan Hraběta začít hovořit o Cimrmanově teorii poznání a začal. Inu, 45 let je 45 let.

    Rozhodně se jednalo o dobrý nápad ze strany DJC a jistě chvályhodné rozhodnutí přijmutí nabídky projekce nejenom tady v kině Družba v Chotěboři.

www.aerofilms.cz
www.cimrman.at

LEGO festival v Harfě?

Logo z minifigurek.

S LEGO akcemi se v Praze letošní podzim roztrhl pytel. Sotva dozněla vydařená akce o postavení nejvyšší LEGO věže na světě, už tu máme akci další. Nákupní centrum Harfa na Praze 9 ve společnosti s LEGO Production s.r.o., obchody s LEGO výrobky a dalšími sponzory pořádá zdarma ve svých prostorách veřejnosti přístupnou výstavu LEGO soch zvířat a lidí. Výstava začala 15. září a bude zde až do 14. října tohoto roku. K vidění jsou nejenom sochy, ale i 2D obrazy a fotografie ze zábavních parků. O sobotách v tomto termínu je navíc pro návštěvníky připraven poměrně bohatý doprovodný program.

Popis výstavy.

    Já jsem do Harfy vyrazil 4. den výstavy, v pondělí 17. září po poledni. Již od metra mne vítala obrovská obrazová upoutávka před jedním vchodem do centra. Nevěděl jsem, jestli se za výstavu platí a kde ji tam najdu, šel jsem tedy obezřetně, oči na šťopkách. V Harfě jsem předtím ani nikdy nebyl. Výstava se překvapivě neplatila a hned po vstupu do dveří jsem uviděl nástěnné logo LEGO vystavěné celé z jednobarevných legáčků (minifigurek). Kousek vedle jsem našel také velký plakát s popisem výstavy a se stojánkem s informační brožurkou. Z brožurky jsem se dozvěděl, že dokonce probíhá soutěž o tip počtu použitých minifigurek na logo této dánské firmy. Hned jsem se tedy k obrazu vrátil a začal počítat. Samozřejmě ne jednotlivé "pajduláky", ale jen krajní řádek a sloupek a to jsem pak vynásobil a číslo zapsal do příslušné kolonky. Vybaven mapkou centra v brožurce jsem vyrazil na obchůzku hlavní ulicí, kde se tu a tam vyskytovala nějaká LEGO postava nebo busta. Ty postavil a festivalu propůjčil umělec Dirk Denoyell.

Postavil: Dirk Denoyell

    Po projití přízemí jsem se přesunul po schodech nahoru a tam zavítal do příslušných oddělení s LEGO tématikou. Nejblíž bylo oddělení s výstavou LEGO staveb veřejnosti (další součást soutěže z brožurky) společné s LEGO hernou a projekcí krátkých LEGO filmů. Zde jsem se zdržel abych prozkoumal stavby a vybral pro soutěž tu nejzajímavější. Stavby se mi moc nelíbily. Buď se jednalo čistě o postavené originální sety (někdy i nekompletní) anebo to byl třeba zajímavý nápad, ale nedotažený a nevyužitý. Nicméně jsem vybral jednu stavbu, která se mi hodně líbila svojí propracovaností a nápadem. Hernou plnou kostek jsem jen prošel, a jak je to již mým zvykem, spojil jsem jich pár k sobě (totiž vždy, když se dostanu někam, kde je k dispozici volně LEGO na hraní, spojím zde alespoň pár kostiček v nějakou malou stavbičku). Projekce nebyla moc dobrá, protože filmečky běžely promítnuté na stěnu na kterou dost svítilo světlo a nedalo se na nic si sednout (kromě asi tří mini-židliček). Ale viděl jsem tam kousek Ninjago filmu, který byl dokonce dabovaný do češtiny. Cestou kolem dalších LEGO soch jsem došel až do obchodu LEGO Wear, který v Harfě normálně sídlí a překvapilo mě, jaká různorodá nabídka oblečení se u nás dá koupit. Samozřejmě je vše jen pro děti do dvanácti let, ale zato je to zboží od zimních bund přes kšiltovky, peněženky a batohy až po trika s krátkými rukávy. Navíc pokud vyplníte údaje v soutěžní brožurce, můžete dostat na nákup oblečení 15% slevu. Slevu můžete dostat i na zboží v Bambuli a v Datartu, ale jen 10%. V Harfě přímo se vyskytuje ještě jedno hračkářství s Legem, ale zde mají vlastní slevy. Koupit nějaké Lego můžete i v Intersparu.

Plakát.

    Než mě kroky dovedly do Bambule, navštívil jsem oddělení LEGO historie v kostce, které ovšem nenabízelo žádnou historii o Legu, ale zase jen další busty od pana Denoyella a dále jeho nástěnné obrazy. Dirk Denoyell je člověk velice zručný a jeho stavby jsou docela věrné skutečnosti. Se stavěním se dokonce natolik sžil, že od roku 1999 staví busty a 2D i 3D objekty nejenom pro svoje potěšení, ale také pro potěšení veřejnosti, firem a Lega. To mu dokonce udělilo titul “LEGO Certified Professional”, kterým se může chlubit jenom 12 dalších lidí na celém světě. Jeho povoláním je dále komediantství. Dle programu by se měl dokonce výstavy osobně zúčastnit a to 22. 9., kdy by měl ukázat něco ze svého umění stavitele. K vidění je v celé Harfě na 26 hlav a soch lidí i zvířat, nejvíce však postav a hrdinů z filmové série Star Wars. Postava Darth Vadera svítí, ne-li dokonce mluví! Kolem záporáka z temné strany Síly jsem pak došel až k prodejně Bambule, kde jsem si zakoupil svoji první stavebnici LEGO Friends, abych na vlastní oči a hmat vyzkoušel nový typ minifigurek, které LEGO vyvíjelo čtyři roky. Přišla mě docela absurdní a srandovní, ale rozhodně na ni nemám ucelený názor. Musel bych si s ní pár let hrát a trochu ji zažít. Uvidím, jak se bude líbit mým případným dcerám.

Postavil: Dirk Denoyell

    Z nákupního centra jsem vyšel po dvou a půl hodinách. Výstavu však hodnotím trochu záporně. Mezi 160 obchůdky vypadá těch pár LEGO staveb jako plivnutí. Určitě by bylo zajímavé vyrazit na výstavu v ony soboty s doprovodným programem, kdy se zde bude pohybovat mnoho zaměstnanců Lega a přidružených firem, budou zde aktivity pro veřejnost a vyhlašování soutěží. Pak bych oněch 150 minut považoval jistě za skvěle vyplněných a zážitky nabitých. Takhle jsem si odnesl akorát pěkné fotografie a prospekty. I co se týče soch jsem čekal něco většího a početnějšího. To by na druhou stranu nejspíš musel být jiný prostor a vstupné by se platilo. A já bych rád zaplatil :). Chtěl bych totiž vidět ty osmi-metrové žirafy a obří plastové skulptury, jaké LEGO TMA Kladno vyrábí. Namítnete, že bych si měl zajet do Legolandu? Možná..

Náhled fotografií v albu na Picasa.

www.galerieharfa.cz
www.amazings.eu
Picasa album